Rubrika: Návrh IS pomocí UML
-
Jak řešit problém samovolného posunu realizovaného kódu od původní analýzy?
Znáte to: Analytici se hodně snaží, ale nasazený systém se díky dalším změnám postupně vzdaluje od původní analýzy. Každý systém tak z pohledu analýzy stárne a jde jen o to, jak rychle… Realizovaný kód nakonec nemusí odpovídat analytické dokumentaci a díky tomu tým padá zpět do chaotického vývoje, jako by analýza ani nebyla… Jak tomuto…
-
Proč programátor pro stromy nevidí les
K tomuto článku mne inspiroval jeden komentář k předešlému článku, evidentně od programátora.
-
Praktický příklad na „posun meta“: Agenda Číselníky, 3.část
Tento článek navazuje na předešlé 2 články o číselnících a uvedeme si v něm praktické příklady týkající se této agendy.
-
Praktický příklad na „posun meta“: Agenda Číselníky, 2.část
V předešlém článku jsme se zabývali možnými řešeními agendy zvané jako „číselníky“ alias „kódovníky“. Ukázali jsme si tři možná řešení s různými variantami posunu meta. V tomto článku navážeme na předešlý článek dalšími úvahami a doufám, že (podobně jako minule) také dalšími příspěvky v diskusi.
-
Praktický příklad na „posun meta“: Agenda Číselníky
Takřka v každém evidenčním systému se vyskytují tzv. číselníky, někdy zvané také jako „kódovníky“, anglicky např. jako „Code List“. Jedná se o velmi jednoduché entity obsahující „kód + text“ (případně zkratka apod.), které pomocí odkazu přidělují daným prvkům vlastnosti jako hodnotu kódu. Většinou se tak děje ve scénáři výběrem od obsluhy. Každému kódu je přiřazen…
-
Proč je v analýze tak důležitý stav nečinnosti u informačního systému, 2.část
V předešlém článku bylo vysvětleno, jak se mají správně chápat případy užití prvního druhu. V definici těchto případů užití sehrává svou velmi důležitou roli stav nečinnosti, který jsme nazvali jako IDLE stav. V této části si vysvětlíme, k jakým základním až fatálním chybám dochází, pokud se tento stav opomíjí a když se hledání případů užití…
-
Kam v analytickém modelu umístit výběrové podmínky SQL dotazů?
Před nedávnem jsem obdržel tento mail s dotazem (cituji dotaz doslovně bez diakritiky): Neviem, ale ako zapísať detaily, ktoré by sa dali pouzit aj pri testovani, napriklad logika vyhladavania instancii podla cenoveho rozsahu: Entita ma vlastnosti CenaMin, CenaMax. Vyhladavam na tento cenovy rozsah podla nasledovnej logiky:
-
Seriál Quick-and-Dirty-Programming Část 7: Proč je v SW firmách tak rozšířen zlozvyk tvořit paskvilný SW „Dirty Code“ ?
Nedávno jsem obdržel tento mail (publikuji bez úprav): Vazeny pan Kraval, cital som Vas serial Quick-and-Dirty-Programming a som rad ze o tom niekto pise. Som v situacii, kde model projektu neexistuje a vsetko sa zistuje reverznym inzinieringom a samozrejme opatovne vzdy, ked sa v danej casti aplikacie robia zmeny. Frustrujuca situacia, hlavne ked sa jedna…
-
Jaká jsou úskalí Quick-and-Dirty-Programming a jak se jim vyhnout? Část 5: Porušení principu jedné odpovědnosti II
V předešlém článku jsme hovořili o chybách špatně umístěného kódu. Naše úvahy se opíraly o jednoduchý princip rozdělení aplikace na tři vrstvy, vrstva „levá“ (anonymní klient), naše vrstva kódu a „pravá“ vrstva kódu, kterou náš kód používá: Také jsme si vysvětlili první možnou chybu, kdy se kód, který správně patří „nalevo“, umístí do naší vrstvy…
-
Jaká jsou úskalí Quick-and-Dirty-Programming a jak se jim vyhnout? Část 4: Porušení principu jedné odpovědnosti
Pokud se podíváme do kódu a chceme zjistit, zda je „nečistý“, tak bychom neměli o tom příliš dlouho spekulovat, ale měli bychom uvidět na první pohled, zda se jedná o paskvil nebo ne. Je to spíše obdoba „Pavlovova podmíněného reflexu“ (řádově v sekundách), než že by se jednalo o složitou a dlouhou analýzu kódu. Hlavním…